Studium historie, je sice náročné, ale velmi mě naplňuje. Někdy mám sice školu do 19:30h., ale nevadí mi to. Někdo má na nočním stolku romány, nebo sci-fi, já tam mám Kosmovu kroniku, Kristiánovu legendu či životopis Jana Husa.
Už několikrát se mi povedlo psát seminární práci, která se více či méně týkala keltské kultury a Irska. Spojila jsem příjemné s užitečným. V prvním semestru to byla práce na téma "Svátek zesnulých v Česku, USA a Irsku" a v tomto semestu projekt "Irská tradiční hudba" a seminární práce týkající se irského národního děditství "Book of Kells" (Kniha z Kellsu). Při vybírání tématu jsem se vždy obávala, že mi vyučující řekne, že jsem si zvolila špatné téma a mám si zvolit jiné - nikdy se tak nestalo a já se schutí mohla pustit do práce.
Při prezentaci mé práce o Book of Kells jsem měla obavy, že jsem o tématu nenašla dost informací, protože tady v ČR je této problematice málo relevantních informací. Ale mé obavy se postupně rozplynuly. Vyučující mi řekl, že bych tuto práci mohla rozšířit a toto téma si zvolit pro svou bakalářskou práci. Stálo by prý za to "vycestovat přímo ke zdroji". Tedy přímo do Dublinu v Irsku! Mohla bych se prý zkusit přihlásit do programu ERASMUS.
Upřímě mě překvapilo, že mi to navrhl - ale velmi potěšilo. Jet do zahraničí třeba jen na týden je pro mě obtížné, protože se pohybuji na elektrickém vozíku (tedy pokud cestuji někam dál, mám obyčejný vozík a musím mít doprovod).
Celý následující den jsem o to přemýšla a snila coby kdyby. No a den na to jsem se sebrala a po výuce jela na schůzku s poradcem pro handicapované na naší univerzitě, poradit se, co mám udělat proto, abych mohla jet do Irska. Pravda, teprve sonduji, jestli by to bylo možné, ale kdo nic nezkusí, nic nemá.
Zatím to vypadá nadějně. Pokud by to vyšlo, vycestovala bych za rok a půl, ale nejprv na tom musím zapracovat.
Motto: "Následuj své sny. nic není nemožné!" Michael Flatley.
0 komentářů:
Okomentovat